Express yourself
22. května 2011 v 15:47 | me
Zdravím (po více než roce)
Jen tak ze zvědavosti jsem se vrátil. A ejhle... Za květen tu zatím bylo 97 lidí... Což je velmi překvapivé a moje otázka (krom té anketní) zní: Proč? Co vás zde zajímá? Co byste se chtěli dočíst? Mohu nabídnout svoji genderovou frustraci , rozepisování o mém (již téměř ročním ) vztahu - ano, taky nechápu, jak jsem to, spíše se hodí "jsme" - přece jen jsme na to 2; dokázal(i) . Tak pište do komentů a já se podle toho nějak zařídím...
14. října 2009 v 22:51
Něco jsem vám slíbil a část toho splním (+ nějaký ten bonus navíc bude také...) Máte radost co?:D
Začneme s genderem... Pomysleli jste si někdy, že kdyby ste byli opačného pohlaví (než jste:D) tak byste měli větší možnosti, lepší pozici, méně byste se v určitých situacích styděli a naopak?
Právě jsme se narodili... Jsme žena nebo muž? Pozná se to jen podle jedné věci... Nebo naopak je to dáno výchovou a muž nebo žena se z nás stávájí až díky vymezení našeho okolí, co se hodí pro muže a pro ženy? Můžeme si opravdu svobodně rozhodnout co chceme, i když se to nehodí k našemu pohlaví, protože kdo má pindíka, tak přece nebude pracovat jako uklízeč nebo učitele v mateřský školce (schválně znáte nějakýho - né protože tam většinou narazíte na předsudky, že chlapi, co chtějí učit v mateřské školce jsou pedouši - jsme se učili, takže proto su tak chytrej;) a kdo má vagínu, tak určitě nezvládne ovládat bagr nebo fárat do dolu...
Co znamená být žena? To znamená, že jste slabá, citově založená osoba, která je závislá na manželovi a touží jenom po výchově dětí, strávíte ráno hodinu v koupelně a jste romanticky založená? Nářadí vám nic neříká, naopak s koštětem, houbičkou na nádobí a pračkou si velmi rozumíte? A nebo ne? Že by jen genderový stereotypy?
Jste muž? No tak to si jste určitě jistý vším, co děláte. Váš názor je vždy správný, jste silný, plný sebedůvěry a taky máte určitě dílnu, ve které spravujete vše, co se porouchá. Vy jste ten, kdo vede rodinný rozpočet, vy vládnete v rodině pevnou rukou. Nikdy nepláčete. Nikdy se nebojíte. Dokážete vyřešit problémy ostatních a ti za váma mohou kdykoliv přijít s čímkoliv, protože si se vším víte rady. Vy naopak nikdy svoji bezradnost neukážete (vždyť vlastně neexistuje), protože byste projevil slabost a to by mohli znejistit ostatní členy rodiny, co jsou na vašich radách a pomoci závislí... Nebo se snad mýlím?

Jste žena - lesbička? Ouh, takže jste si nikdy neholila nohy... Raší vám knírek pod nosem, jste nakrátko ostříhaná a jste divná, protože muže nepotřebujete vůbec na nic. Naopak je přímo nenávidíte a hravě byste je přeprala - jste totiž velmi mužná... Technicky zdatná, jistá sama sebou a kdokoliv kdo o tom bude pochypovat o tom velmi rychle a ručně přesvědčíte... Nenecháte si nic líbit. A jak to máte se sexem? Jo tak to nevím... Tyhle genderový stereotypy jsou pro mě neprobádáná krajina:D Ale nejspíš to bude sado-maso:D

Jste gay? Ooh... Tak to jste jasnej. Všude se tím chlubíte a pro jistotu nosíte růžové tričičko, kalhoty do zvonu a lesklý boty. Nevíte, co znamená slovo monogamie - naopak si to rádi s každým rozdáte. Znáte snad všechny sexuální techniky a samozřejmě jste je všechny vyzkoušeli. Zažili jste sex se 3, 4 a více lidma najednou. Nejspíš máte nějakou pohlavní chorobu. Buď jste na všechny hrozně hodnej nebo naopak se chováte jako naprostá hysterka a mrcha. Žijete tím, že jste gay. Trávíte hodiny v kosmeťáku - pokud ho přímo nevlastníte a doma před rodiči si hrajete na heteráka. Rodina a děti vám nic neříkají (fůůj k čemu to je?)...
Nesouhlasíte? Tak sem hoďte své názory a uvidíme, jakým genderovým stereotypům věříte u ostatních... Nebo se vás něco dotklo a chcete to vyvrátit... Sem s vaším názorem - tady vás nikdo neukamenuje;)
30. srpna 2009 v 20:14
Dnešní článek? Většinou tu vyjadřuju svoje pocity, stavy, touhy a dneska toho bude pěkná kupa:D Jinak intenzita pocitů či stavů je znázorněna počtem v daném řádku;) Takže přijemnou zábavu:D I když pochybuju, že tohle bude zábava... A ani nevím co tím chci říct, ani nevím, jakej komentář k tomu můžete přidat, když je to bez otázky - možná, jak se máte vy?;)
Žiju, žiju, žiju?
Umírám, umírám, umírám
29. srpna 2009 v 23:34
Můj blog... Proč sem píšu? Poslední dobou, kdy jsem měl depresi, mi blog pomáhal se z toho vykecat a bylo mi trochu líp (že to byla velká deprese svědčí i to, že denně přibyl jeden článek:D) Taky tady píšu články, názory, zážitky, u kterých mě zajímá, jaký názor mají ostatní, proto jsem rád, za jakýkoliv komentář... A dnes mi to nedá, abych sem jeden komentář nezkopčil a nezaložil na něm dnešní článek... Takže comment je k článku Tradiční rodina versus Rodina:
.........
Jak pěkně se mi tohle četlo. Popravdě už je to dýl, co jsem si stejnou otázku kladla i Já. Věnovala jsem tomu článek na jednom z mých sta blogů...A lidé mi odpovídali, vesměs tak, jak tady odpovídají tobě. Ale co s tím.
Opravdu jsem toho názoru, že děti vyrůstající v rodině s rodičič stejného pohlaví v dospělosti budou mít sklok k homosexualitě, ale taky je možné že nebudou. (a i kdyby měli, tak co jako..)
Ovšem nemyslím si, že rodiče stejného pohlaví neumí vychovat dítě, z dítěte člověka schopného žít a milovat :).
A o to přece jde, vychovávat děti s láskou. ( a řekněte kolik je heteráků, co svý děti bijou, házej je do děcáků a neznaj se k nim?!*zlé oči*)
A pokud někdo chce argumentovat tím, že děti z těhle rodin budou vystaveny většné/věčné(jak se to píše sakra?:D) šikaně okolí..no promiňte, ale když je nikdo nevychoval k toleranci, tak co chcete?
.........
Jak si myslíte, že vzniká homosexualita? Hodí se vůbec slovo vzniká? A jak vzniká heterosexualita? Myslíte, že se to dá odkoukat od rodičů a lidí okolo? Pokud ano, jaktože existují homosexuálové? Přece společnost je založena na tradiční rodině - muže a ženy, kteří vychovávají své děti... Takže existovali by vůbec gayové a lesbičky, pokud by tahle teorie byla pravdivá? Asi ne:D Leda že by se vaše maminka nebo tatínek chodili pusinkovat s jinýma maminkama, či tatínkama a ještě vás nechali koukat... A myslím, že žádný gay či lesbička takovou zkušenost nemá... A je i vědecky dokázaný, že homosexualita je vrozená. To že budete gay či lesbička je rozhodnuto už v dětství, a tyto "sklony" se začnou rozvíjet v době, kdy se začne rozvíjet vaše sexualita. Okolí na vaši sexuální orientaci nemá žádný vliv;)
25. srpna 2009 v 20:56
Ok, tak k tomuhle obrázky nebudou, protože když jsem zadal do google victim, tak se mi zvedl žaludek, co vylezlo za obrázky... Já ani nevím, jak mě to napadlo, ale přemýšlel jsem nad tím cestou z práce... Vždycky když se něco stane - nehoda, vražda, znásilnění... tak jednoznačně vyplývá (hlavně teda zprávy na nově), že pachatel je bezcitnej hajzl a oběť musíme politovat. V případě vraždy nebo znásilnění se s tím (nevím jestli vždy) asi dá souhlasit. Ale u nehody? Nebo co třeba zabití v afektu? Může za to ten člověk? Existuje vražda v afektu (stav, kdy si člověk nepamatuje a neuvědomuje své chování) nebo jde jen o vymyšlenou obhajobu kvůli nižšímu trestu? Otázka tedy zní, kdybyste si měli vybrat, chtěli byste být radši oběť nebo pachatel? Přeberte si to jak chcete, na jakýkoliv případ - nehoda, autonehoda, fyzický útok, sexuální útok, (nevím jestli vražda, tam asi není co řešit, ale můžem to tam dát taky). Nevím s čím bych se já vyrovnával líp... Možná s tím, že mě někdo napadl, protože někomu jinýmu bych asi po čase odpustil, zatímco s tím, že bych já někoho napadl nebo zmrzačil (myslím teď vlastní aktivní snahou), tak bych se asi nikdy nevyrovnal s tím, že ve mě něco takovýho je... Ale nevím... Ani nevím, jak mě to téma napadlo, ale tak uvidíme, jak to vidíte vy;)

22. srpna 2009 v 22:49
Žiju v zemi, kde jsou omezena má práva! Žiju v 21. století ve střední "civilizované" Evropě. A přesto jsem diskriminován na základě sexuální orientace.

Diskriminace o které mluvím se neděje každý den. Mohu jít nakupovat do obchodů, aniž by mi někdo bránil. Mohu říkat svůj názor. Můžu volit. Nediskriminují mě v práci (tohle říkám za sebe, protože znám případy, kdy homosexuální orientace byla důvodem šikany v práci...). Mohu se svobodně rozhodovat a nezavírají nás do ústavů nebo nebičují na ulicích, jako v jiných, méně civilizovaných zemích (někdo dokonce hrozí i smrt -
http://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/176558-v-iraku-poradaji-hony-na-homosexualy-ucpou-jim-anus-a-daji-projimadlo.html).

Diskriminace o které mluvím se týká registrovaného partnerství. Víte, že gayové mohou uzavírat registrované partnerství? Jistě, že to víte. Všichni to ví. A kde, kdo si myslí, že tím bylo gay právům učiněno zadost. Víte, že rodina, dokonce i jedinec mají možnost adoptovat dítě? A víte, že pokud uzavřete registrované partnerství tak zákon přímo říká, že jedinci žijící v registrovaném partnerství přicházejí o právo adoptovat dítě... K čemu tedy je registrované partnerství? No tak to nevím... Řeší majetkové poměry sezdaných jedinců... Ale k čemu je dál to fakt nevím...

A nyní se dostáváme k nadpisu... Proč je tradiční rodina tak nadhodnocovaná oproti rodině, která se vymyká? Jistě, existuje pár paranoidních jedinců, kteří věří, že my všichni gayové (cca 400 000 obyvatel ČR) skončíme v pekle...
Netvrdím, že všichni gayové mají dostat dítě (stejné podmínky pro všechny - rodiny i jedinci, co chtějí adoptovat procházejí složitými testy a pohovory, aby děti získali). Dále také existuje spousta gayů, kteří nestojí o tom, mít děti (řekněme si to na rovinu - ne všechny děti představují pro rodiče radost...).


Ale přijde mi nefér, že si musím vybrat, jestli chci svatbu nebo možnost adoptovat dítě... Nelíbí se mi, že můj muž nebude můj manžel, ale registrovaný. Nechcu být registrovaný. Chci manžela a chci mít stejná práva, jako ostatní lidi. To že může mít dítě, kde jaká píča a potřebuje k tomu najít jen nějakýho čuráka (omlouvám se, ale tady se to hodilo), přece neznamená, že mají patent na dokonalé rodičovství... Existuje spousta "tradičních" rodin, které nefungují, děti jsou týrané. A existuje spousta netradičních rodin, kde je cesta k tomu mít dítě náročná, složitá, těžce vydřená a proto se o děti skutečně zajímají a starají (netvrdím zase, že všechny rodiny, kde se museli více snažit jsou na tom s výchovou na jedničku, třeba jim zase z dětí vyrostou rozmazlení fakani, ale jako by se tohle nedělo u tradičních rodin...)

Děti se dají získat i jinak než adopcí (krádež v parku:D - to není), potřebujete spermii a vajíčko atd... (tohle snad nemusím vysvětlovat:D) A nechápu, proč u tradičních rodin je možné, aby dítě mohlo být zapsaný u jednoho tatínka, pak když se rodiče rozvedou, tatínek se dítěte vzdá, si ho může napsat zase další tatínek, a takhle dál... - že by takhle vypadala tradiční rodina? Tak když já budu mít dítě (s kámoškou nebo nevím jak, prostě nějak - to by bylo už na moc dlouhej článek...) a budu ho chtít vychovat se svým mužem, tak budu zapsaný jako jeho otec já, nebo můj muž. Avšak ten druhý na něj nebudu mít žádná práva. Když se našemu dítěti něco stane, tak mu (nebo mě) neřeknou co s ním je, protože s ním jeden z nás nebude mít nic společného... Ten druhý z nás bude stát úplně mimo výchovu, co se týče právního vztahu k dítěti. A tohle rodinu nebude ničit? Co když jeden z nás (zapsaný jako otec dítěte) zemře? Dítě pude do ústavu, protože druhý otec pro něj podle zákona bude úplně cizí člověk? I když to bude nejbližší osoba, kterou má? Je fakt, že zatím dítě neplánuju... Ale časem děti chci. Chci kompletní rodina a to je podle mě - já, můj muž a naše děti... A možná to nevyjde. A možná to nebude kvůli problému na mojí straně hřiště, ale kvůli špatným zákonům, které (nemůžu si pomoct) mě diskriminujou v jedné z nejdůležitějších oblastí lidského života...



