The story of gay life

Snažil jsem se, ale ...

17. června 2009 v 1:52
Čau lidi, opravdu jsem měl v plánu hodit sem 3. díl The story of gay love, ale nepovedlo se, a omlouvám se;):D Co bylo důvodem? ZTRACENI V. Nemůžu si pomoct, ale tenhle seriál je naprosto geniální. Vždycky když, se tam hejbe s časem nebo tak něco, tak mi přijde, že to pak nebude dávat smysl a nechápu, jak to napsali, ale pokaždý to smysl dává:D
Zezačátku jsem tenhle seriál těžce nesnášel a první dvě řady jsem neviděl vůbec, ale od tý doby, co byl díl s pavoukama, který když vás kousnou, tak vypadáte jak mrtví a proberete se až za deset hodin... Ale oni ty kousnutý lidi mezitím pohřbili:D Pointa je na tom vždycky nejlepší...
Dneska jsem viděl 5 dílů z V. řady a už to mám zkouklý celý:( ale bylo to fakt hustý;) takže ťeď jdu spát, ale mám ještě pár otázek:
Viděli jste Ztraceni? Pokud ano, která řada se vám líbila nejvíc? A která je vaše nejoblíbenější postava? (u mě Juliet, ta nemá chybu. A Sawyer..., to je snad jasný ne?;)
Co vás vždycky donutí k tomu, abyste neudělali práci, kterou jste měli v plánu;)? (dole je i výběr, ale pokud je to i něco jiného než seriály, klidně to napište taky;)

Part 2... I don´t want your help

13. června 2009 v 0:40
STALO SE PŘED 5 LETY....
(PS: Chápu, že fotky občas nesedí k příběhu, ale zkuste si na netu najít chlapy, co je zakrejvá jen lopuch:D)

Páteční večer patřil velké události v místním klubu. Markovo vydavatelství pořádalo křest jejich 3. vydávané knihy. Dílo patřilo k nejkvalitnějším a nejzajímavějším, co kdy Marek četl. Nakladatelství se tedy rozhodlo zajistit knize pořádnou propagaci. Akce v klubu se chystala několik dní, a když viděl Marek výsledky práce jeho týmu, byl nadmíru spokojený.
Po deváté hodině se začali scházet první hosté, novináři, recenzenti, dorazilo i několik celebrit, a samozřejmě nesměla chybět Markova matka - Cecilíe. Ta se však vůbec netvářila nadšeně a když jí Marek usadil, nedalo jí to, aby si nerýpla: "Jsem čekala trochu větší zapojení "fantazie" a né sešlost ve stylu anglické smetánky. Všechno je takový uhlazený, skoro až sterilní a hlavně zoufale nudný. A přitom název knihy - Sex, víno a láska, zněl zajímavě." "Neboj mami, dočkáš se," snažil se Marek nesmát a tvářit se důstojně, jako kdyby šlo skutečně o nudné setkání anglické smetánky. Klub, vzhledem k tématu, byl vybaven ponuře a nevzhledně. Na zdi byly kytičkované tapety, jak z 80.let, stoly prostřené jako k obědu, všude kytky a v žádné nechyběli velké lopuchy. Zábava začala klasicky v duchu proslovu, děkování všem co přišli, poté vystoupil autor, samozřejmě také začal děkovnou řečí. Cecílie se začínala opravdu nudit a koukala, kde by sehnala nějaký alkohol, aby to tu nějak přežila, když už synovi slíbila účast. "Jdu pro panáka," prohodila. "Mami teď nikam nechoď, teď se to rozjede," křikl na ni Marek. "Ať žije sex, víno a láska," zařval chlapík na podiu. V tu chvíli ze sebe číšníci a číšnice strhli oblečení, a najednou se našel i účel pro lopuchy, které byly všude. Byly totiž to jediné co na sobě obsluha měla. Strhli se tapety za kterými byly skleněné boxy, zde se kroutili polonazí tanečníci a tanečnice. Zhasla světla a rozsvítily se červené lampiony. Oponu rozrazilo oponu obrovské beranidlo, na kterém se houpali další spoře odění tanečníci.
dsgfdasfsfnbmZačala pořádná párty. Cecílie se naklonilo k Markovi: "Skvěle si to zvládnul jsem na tebe pyšná," a bylo vidět jak je dojatá - až měla slzy v očích. "Na tuhle párty, nikdo nezapomene," řekl si Marek v duchu pro sebe.

Jeho máma ho hned táhla na parket, aby si šli trsnout. "Mami, nezbláznila si se? Nejsi na to už moc ...," chtěl říct stará, ale svoji větu nedokončil, když uviděl její pohled. "Tááák fajn." Na svůj věk tancovala Cecílie jako o život a nikdo by jí ani její věk netipoval, dokonce vypadala sexy. "Hele vidíš támhle toho blonďáka, tak ten by se k tobě perfektně hodil," koukla na Marka, ale tomu se to moc nelíbilo. "Mami, rozhodně s tebou nebudu řešit kluky. A svýho partnera si vyberu, když dovolíš sám, jo?" Rozčiloval se Marek. "Jo jo, vždyť už nic neříkám." Bránila se Cecílie. "Ale myslím, že na tebe mrká", nedala se odbýt. "Vážně," najednou Markovi nevadilo, že se baví o klucích se svojí matkou. "Tak jdi," pobízela ho. Marek si dodal sebevědomí a šel neznámého pozvat na skleničku. Za matkou se vrátil asi za pět minu a byl naštvaný. "Mami, víš na koho mrkal? No na mě né. Ale na tebe! Hlavně, že ze sebe já dělám idiota. A tady máš jeho číslo." Cecílie se začala smát: "Promiň můžu za to, že máš tak sexy matku?"
Všichni hosté vypadali spokojeně a konec párty se blížil neskutečně rychle. Marek s mámou protrsali skoro celou noc. A poté, co jeho matka zjistila, že je pořád kus, tak se od ní nesměl Marek vzdálit ani na krok, aby jí případní nápadnícii neobtěžovali. Bála se, že by se jich nedokázala zbavit. Pro Marka to nebyl problém, protože s mámou si dobře rozuměli. "Podívej, jak se na mě kouká nadrženě - támhle ten úchylák," stěžovala si na oko Markovi, aby si přidala na důležitosti, a aby ho nenapadlo se někam vytratit. "Mami, já ale musím na záchod, takže se tu budeš muset chvíli ubránit sama, jo? To zvládneš." Cecíli se to vůbec nelíbilo a tak ho nazvala zrádcem.
Marek nesnášel onu místnost, kde vedle sebe stálo u pisoáru 10 lidí namačkanejch na sebe a klidně si přitom ještě povídali. V životě by se nevyčůral, když má vedle sebe ještě někoho dalšího. Naštěstí pro Marka na záchodě nikdo nebyl. Vešel tedy rozepl si příklopec a v tom někdo vešel. Byl to číšník, okamžitě si to namířil vedle Marka, odhrnul lopuch a Marek se začal smát. "Něco k smíchu," zeptal se celkem nabroušeně. "Ne ne," zastyděl se Marek, "já jen, že nesnáším, když vedle mě někdo stojí u pisoáru, protože si připadám nahej, ale ty si skutečně nahej." "No jo zavázal jsem se, tak musím makat," řekl chlápek a zakryl si svojí chloubu lopuchem. "Zavázal?" Osmělil se Marek zeptat. Ale dotyčný už musel jít: "To je nadlouho, mám ještě práci, třeba se ale ještě někdy uvidíme," a odešel. Marek stál u pisoáru jako přikovaný. "Sakra, teď už se asi nevyčůrám," pronesl si pro sebe potichu.
Nad příhodou na záchodech přemýšlel až do konce párty. Na kluka ze záchodů nemohl přestat myslet. Byly 3 hodiny ráno, většina hostů již byla společensky unavena a párty končila. Cecílie, již také společensky unavená, usínala na stole. Marek ji tedy usadil do taxíku a dal taxikáři peníze, aby ji odvezl domů. Sám, jako organizátor musel zůstat až do konce, ale vůbec mu to nevadilo, chtěl ještě jednou potkat chlápka ze záchodu. Seděl u stolu a rozhlížel se po klubu. Až ho uviděl u baru. Byl už oblečený a asi se chystal domů. Marek se osmělil a vydal se za ním. "No né, ty už máš kalhoty, to je škoda," řekl roztržitě a začal se červenat, nad tím jakou blbost řekl. Jeho objev se začal smát. "Uf, ještě že máš smysl pro humor," pousmál se Marek, "jsem se lekl, abych tě neurazil nebo abych v horším případě nedostal po hubě." "Neboj, já lidi nebiju," usmál se na něj neznámý a představil se: "Ahoj, já jsem Alex a ty?" "Marek těší mě." Lidi začali pomalu odcházet a Marek s Alexem nakonec skončili v klubu poslední. Povídali si dlouho do noci. Alex mluvil hlavně o svém životě, o tom jak se dostal do Prahy a o tom jak se závazal Olegovi, pro kterého teď musí makat.

(Alexův příběh bude vylíčen v každé další kapitole na začátku proloženým písmem, a to již od dalšího dílu;)

Moje dílo;) část 1.

11. června 2009 v 1:05
Prvně navysvětlenou: Dlouho jsem přemejšlel, co dál psát na blog a měl jsem menší nápadovou krizi, ale pak mě něco geniálního napadlo;) Minulý léto jsem napsal něco co si neopovážím nazvat knihou:D ale menší pokus to byl... A vydrželo mi to celkem dlouho, takže jsem asi u 8. kapitoly. Po pár tejdnech, kdy jsem psal skoro každej den mě to přestalo bavit, protože si to stejně nikdo nepřečte:D Teď mám ale blog, takže to můžu hodit sem, super co?

Jinak fotografie jsou pouze ilustrační (pochybuju, že ten pán, co drží to dítě a vysává z reklamy na Albert má něco společnýho s mým příběhem:D - jen na vysvětlenou)


Začínáme;)

asdfdas

Dovolte, abych vám představil Marka. Vidíte, jak zvládá dítě i domácnost? Žádné dlouhé přemlouvání a Marek tohle všechno dělá dobrovolně - baví ho to. Jeho synovi všichni říkají Véďa a aby se mu s jeho drahou polovičkou mohli věnovat co nejvíce času, chodí k nim denně paní Salmanová. Pomáhá s úklidem a vařením, které Markovi moc nejde. Paní Salmanová je jejich rodinný poklad. Je hodná, obětavá, někdy také umí být velmi rázná a s Markem si skvěle rozumí. Ten jí na oplátku sem tam vypomůže. Jak říká: "Kdyby nic nedělal, ukousal by se nudou." A Marek se rozhodně nenudí. Vede nakladatelství pro mladé, začínající autory, kterým pomáhá dostat se s kvalitními díly na trh. Firmu založil ve svých 19 letech a hned první rok zažila jeho firma nečekaný úspěch. Knihu, kterou vydával, se prodalo přes 40 000 kusů. Rád o sobě tvrdí, že má čich na kvalitní díla a na lidi, kteří s nimi přicházejí. Jeho nakladatelství se daří a slušně vynáší.
Poté, co se narodil Vendelín předal řízení firmy svému zástupci a stal se z něj muž na "otcovské" dovolené. Marek, i když je doma, stále sleduje dění ve firmě. Každé ráno vyrazí s Véďou na procházku, vezmou s sebou ještě Artura, jejich zlatého retrívra, projdou celé sídliště až k lesu. Tady Marek tráví spoustu času. Bere si sem knížky autorů, kteří se snaží prorazit a hodnotí, která díla půjdou na trh. Když se Véďa prospí a začne křičet je čas vyrazit domů. Po cestě se ještě staví do krámu k paní Veselé, jejíž jméno ji dokonale vystihuje. S každým se hnedka zapovídá, vykládá veselé historky a má spoustu, na svůj věk, pubertálních nápadů. "Tak jak se dnes máme?" Ptá se Marek hned ve dveřích. Paní Veselá hned ožije a rozzáří se: "Jéé na vás tady čekám." "Proč?" Nechápe Marek. "Dnes se mi o vás zdálo. Přišel jste ke mě do krámu a dal jste mi seznam věcí, co vám mám nachystat až dnes přijdete. Tak tady to máte." Podává Markovi tašku a tajemně se přitom usmívá. "Počkejte, to mi chcete říct, že víte přesně, co chcu koupit?" Směje se Marek. "To teda nevěřím, že tam je všechno, pro co jsem přišel." "Klidně, to můžeme zkontrolovat, ale vše bude do puntíku sedět." Nedá se paní Veselá a má skutečně pravdu. "Teda vy jste fakt potrhlá, víte to! To bude zase nějakej vtípek co?" Marek se rozloučí a odchází. Doma už ho čeká Alex. Hned ve dveřích mu vlepí pusu a vyzvídá, jak se měl. Marek vykládá, co všechno zažil, kromě zážitku v krámě, protože na šarlatánství paní Veselé moc nevěří. Je přesvědčen, že s paní Veselou se dá zažít srandy kopec, že je i ve svých padesáti letech pořád v pubertě, ale nevěří, že má jasnovidecké sny. Alexovi to nedá a sám se zeptá: "A nestalo se ti dneska nic podivnýho?" Markovi pomalu začíná docházet na co naráží: "Dneska? Vůbec nic." Koukne se na Alexe a je mu hned jasný, že příhoda s paní Veselou nebyla způsobena vlivem magických sil, ale přítelovým smyslem pro humor. Alex není jediný, kdo má smysl pro humor, a tak mu Marek předá Véďu, který potřebuje přebalit. Paní Salmanová už má nachystané jídlo a tak se všichni vydají ke stolu. Společně se všichni nají. Po obědě odpočívají a pak si ještě chvíli hrají s Véďou. Večer přijde paní Salmanová pohlídat Vendelína a oni se vydají buď na bazén, do kina, nebo k přátelům, záleží jestli je úterý, pátek, nebo sobota.